Češi si za dlouhá léta zvykli na to, že dolovat téměř každý den objemné fascikly promočních nabídek ze svých poštovních schránek je vlastně zcela normální. Je to pro nás něco, co už patří ke koloritu běžného života, tak jako ranní káva, polední oběd či večerní hygiena a nad čím už se vlastně ani příliš nezamýšlíme…
Z mnohých spotřebitelů se postupem času stali i návykoví lovci slev, pro které je promoční turistika jakýmsi zvláštním koníčkem či sportem. Četba knih, časopisů a novin ustupuje neustálému pátrání po letákových „bestselerech“. Mentální kapacitu našich mozků namísto nových informací, které rozvíjí náš intelekt podvědomě okupují cifry, částky, procenta a předpony jako mega, giga, hyper…
Příroda pláče, tisíce stromů jsou obětí letákové mánie. Zbytečné hektolitry nafty jsou páleny při jejich distribuci. Zdravý selský rozum dostává pořádně na frak. Koneckonců tento závod již dávno nemá vítězů a poražených. Zůstává jen pole poražených, protože nakonec i zadavatelé letáků mohou mluvit pouze o Pyrrhově vítězství. Obrovské množství promočního zboží v každém z řetězců totiž devalvuje původní záměr a vytváří iluzi, že téměř vše je neustále v promoakci.

