Není to tak dávno, co Google býval „jenom“ internetovým vyhledávačem. V posledních pár letech ale tahle americká společnost razantně rozšířila své aktivity a dneska už „jede“ v lecčems. Můžou to být Google brýle nebo třeba vlastní letiště. Největší očekávání se ale týkají samořídicích aut z dílny Google. Číst dále
Na tomhle se asi většina z nás shodne: když se řekne vzducholoď, člověku se jako první (nebo alespoň druhá) věc vybaví německá vzducholoď Hindenburg a její tragický konec v plamenech v roce 1937. Vzápětí byl kvůli obavám o bezpečnost cestujících i posádek provoz vzducholodí ukončen. Na dlouhou dobu se zdálo, že souboj mezi letadly a vzducholoděmi z prvních dekád 20. století nadobro vyhrála právě letadla. Ze vzducholodí se staly objekty do muzeí nebo filmů. V poslední době se ale ukazuje, že jejich čas přece jen definitivně neskončil, a opět přibývá pokusů, jak vzducholodě s moderní technikou vrátit do hry a jak využít jejich předností. Číst dále
Pozornost světové veřejnosti se na začátku prosince upřela do Paříže. Přijeli tam totiž lídři více než stovky zemí světa, aby jednali o tom, jak omezit globální oteplování a zastavit nebo alespoň zpomalit rozsáhlé klimatické změny. Z jejich jednání by měla vzniknout nová dohoda, která od roku 2020 nahradí tzv. Kjótský protokol o snižování emisí uhlíkových plynů. K tomu se ale nepřihlásily největší znečišťovatelé ovzduší, jako jsou USA a Čína, a celkový efekt Kjótského protokolu tak byl poněkud sporný. To by se však nyní mohlo změnit k lepšímu. Číst dále
Na první pohled není 30 dnů nijak zvlášť dlouhá doba. Říká se ale, že jakmile člověk něco bude dělat 30 dnů v kuse, stane se z toho zvyk. (Ostatně i proto jsou všelijaké výzvy, jak změnit svůj životní styl k lepšímu, koncipované jako 30denní). Nedávný pokus z jihokorejského města Suwon ukázal, že tohle pravidlo neplatí jen pro jednotlivce, ale i pro tak složité systémy, jako jsou právě města. Číst dále
Vzpomínáte si ještě na letošní vedra, před kterými v létě nebylo úniku? Většina lidí si tehdy stěžovala, že je takový hic, že se prostě nedá ani normálně pracovat. A skutečně: nebyly to jen jednoduché výmluvy. Jak uvádí německý deník Die Welt, některé průzkumy už doložily, že vedro skutečně snižuje náš pracovní výkon. Nejde ale jen o jednotlivce. Nová studie dokazuje, jaký má klima vliv na ekonomiku a její efektivitu na makroúrovni.
Na tématu pracovali ekonomové ze Stanfordovy a Kalifornské univerzity – Marshall Burke, Solomon Hsiang a Edward Miguel: k ruce si vzali hospodářské statistiky ze 166 zemí světa za období mezi lety 1960 a 2010. A už na první pohled je zaujalo, že s výjimkou Mexika leží všechny členské státy OECD v mírném či subtropickém pásmu. Jediná země, jež se nachází v tropech a zároveň po hospodářské stránce odpovídá OECD, je Singapur. Všechny ostatní státy, které se nacházejí v tropickém pásmu, se řadí mezi rozvojové.
Výzkumníci ale samozřejmě nezůstali jen u tak prostého pozorování. Analyzovali, jak se vyvíjela ekonomika v jednotlivých zemích v teplých a v chladných obdobích roku a výsledek je poměrně jasný: s rostoucí teplotou lineárně klesá produktivita. Jednoduše řečeno: čím je tepleji, tím nižší je hospodářský výkon.
Člověka pak napadá otázka, jaká je ideální teplota, při níž ekonomiky fungují nejlépe. I to autoři nové studie zjišťovali. Došli k závěru, že optimálních je 13 stupňů Celsia – okolo této průměrné teploty se pohybují silné světové ekonomiky, jako jsou USA, Německo, Francie, Velká Británie nebo třeba Japonsko či Čína. To by podle nich také vysvětlovalo, proč se rozvinuté průmyslové státy nacházejí jen v těchto částech světa.
Důvodů, proč jsou země v tropech méně ekonomicky zdatné, je řada: od vysokých nákladů na energie (kvůli klimatizaci) přes zdravotní potíže až po zvýšenou náchylnost ke konfliktům. Podle informací ve zmíněném článku deníku Die Welt údajně jen americká armáda zaplatila v roce 2011 kvůli svým akcím v Iráku a Afghánistánu 20 miliard dolarů za chlazení.
Největší háček ovšem nakonec spočívá v prognóze: s tím, jak se globální klima otepluje, se logicky zhoršují podmínky pro světovou ekonomiku. Informace o tom, jaké dopady to může mít a jak bude výzvy spojené s klimatem řešit OSN na dlouho vyhlížené světové klimatické konferenci, vám přineseme v některém z dalších článků.
Autoři zmíněné studie se dlouhodobě věnují vlivům klimatu na nejrůznější oblasti života. Tady například najdete jejich předešlou studii, ve které zkoumali souvislosti mezi klimatem a konflikty ve světě.
Další informace o propojení klimatu a ekonomiky najdete například tady nebo třeba v tomto článku.
Možná si ho ještě pamatujete: futuristický kamion Steinwinter 2040, který se poprvé představil na Mezinárodním automobilovém veletrhu ve Frankfurtu v roce 1983. Tenhle netradiční koncept, jenž tehdy vzbudil pořádný rozruch a nyní na něj upozornil web Autoforum, měl změnit dosavadní chápání a výrobu kamionů. Jeho autoři věřili, že podobných jako Steinwinter 2040 se brzy objeví na silnicích víc a stanou se normálně používanými přepravními prostředky. Číst dále
Dlouho se zdálo, že tenhle dvojboj jen tak něco nenaruší. Nyní ale přichází změna a do letitého souboje mezi americkým Boeingem a evropským Airbusem vstupuje nový hráč. Jak by se dalo čekat, nové dopravní letadlo je z Číny. Tamní státní společnost Commercial Aircraft Corp of China (COMAC) na začátku listopadu představila první velký dopravní letoun vlastní výroby. Číst dále
Určitě jste už slyšeli o Desertecu, německém projektu obrovské solární elektrárny na Sahaře, která by z velké části zásobovala Evropu elektřinou. Tenhle ambiciózní plán ale (prozatím) zkrachoval. Tak prostý nápad jako postavit solární elektrárnu tam, kde je slunce nejvíc, tedy v africké poušti, nebyl tak úplně bezproblémový. Myšlenka to ovšem nebyla špatná. A v Maroku se ji nyní snaží zrealizovat po vlastní ose. Číst dále
